Přihlášení studenta
Přihlášení | Registrace

Politika jednoho dítěte v Čínské lidové republice

Autor: Petr Hlávko, Praha 2015, publikováno na webu: 3. 7. 2015

Úvod

Je rok 2015 a na celém světě žije přes 7,3 miliardy lidí. Nejlidnatější stát světa – Čínská lidová republika (dále jen ČLR), tvoří více než 19 % celého světového obyvatelstva. Nebýt její populační politiky jednoho dítěte, mohlo nás být na světě o mnoho více a hranici 7 miliard jsme mohli dosáhnout o několik let dříve (Olšer 2013).

Na úvod lze říci, že se jedná o populační politiku, která má za úkol snížit růst populace a její kontrolu. Oficiálně se nazývá jako - politika plánování porodnosti, ale používanější je výše zmíněná politika jednoho dítěte. Ve skutečnosti to je ale podle demografů špatné pojmenování, neboť politika umožňuje spoustu výjimek, které budou uvedeny dále v textu. Proto je občas také nazývána jako politika jednoho a půl dítěte (Hučínová, Hulíková 2013).

Historie

Když v roce 1949 vznikla ČLR, tak měla 541,67 mil. obyvatel a hrubá míra porodnosti byla 37 ‰ (zdroj pro všechna data je Chinese Bureau of Statistics: www.stats.gov.cn). Mao Zedong, jenž vládl od vzniku ČLR až do své smrti v roce 1976, podporoval porodnost, protože věřil, že populační růst posiluje zemi. Přestože byla porodnost podporována, tak za Maovy vlády hrubá míra porodnosti klesla až na 20 ‰. Snížení dosáhla také úmrtnost a naopak zvýšení dosáhla střední délka života, která v roce 1949 byla pouhých 35 let a v roce 1975 již 63 let. Důležité je taky zmínit, že v roce 1976 byla velikost populace již 937,17 mil. obyvatel. Během 27 let tedy došlo k navýšení populace o téměř 400 mil. obyvatel.

Poté co Velký Kormidelník, jak se Mao Zedongovi přezdívalo, začal ke sklonku svého života ztrácet vliv, tak se objevovaly snahy o kontrolu růstu populace. Od roku 1970 byli občané povzbuzováni, aby měli svatby později a měli pouze 2 děti. Nová čínská vláda byla přesvědčena, že jediným řešením, jak zabránit enormnímu růstu populace, je razantní politické populační opatření. Plánování politiky jednoho dítěte započalo již v roce 1977 a následnými reformami Deng Xiaopingem byla roku 1979 oficiálně zahájena. Nejhlavnějším cílem bylo zredukovat počet obyvatelstva tak, aby v roce 2000 velikost populace nepřekročila hranici 1,2 miliardy a neohrožovala tím ekonomický rozvoj země (Horálek 2011).

Po více než 30 letech byla v roce 2013 tato politika oficiálně uvolněna. Nová reforma povolila mít druhé dítě také rodinám, kde aspoň jeden z nich byl jedináčkem. Dosud museli být jedináčky oba.

Pravidla politiky jednoho dítěte

Tato populační politika se nevztahuje na celé obyvatelstvo – umožňuje spoustu výjimek. Jak bylo výše zmíněno, tak politika byla v roce 2013 částečně uvolněna, proto budou v následujících bodech uvedeny výjimky, které platily i před uvedeným rokem.

Druhé dítě bylo umožněno mít párům splňující následující podmínky:

  • oba jsou jedináčky
  • žijí v řídce zalidněném venkově
  • žijí v hustěji zalidněném venkově a prvorozeným dítětem byla dívka nebo je postižené
  • jsou etnickou menšinou
  • žijí ve zvláštních administrativních zónách Àomén (Macao) a Xianggang (Hong kong)

4-2-1 problém

V souvislosti s politikou jednoho dítěte je často zmiňován tzv. ,,4-2-1 problém‘‘. Od uvedení politiky se tento problém stal jedním z nejvážnějších. V případě, že dvě po sobě následující generace mají pouze po jednom dítěti, tak ten jediný potomek se musí postarat o své 2 rodiče a 4 prarodiče (pokud nemají dostatek životních úspor a podpory). Pokud dítě není schopné postarat se o své nejstarší příbuzné, tak se často potýkají s nedostatkem zdrojů a potřeb a jsou často odsouzeni k životu k chudobě. Právě v reakci na tento problém následovalo uvolnění politiky výjimkou, že páry, kde oba partneři jsou jedináčky, mohou mít druhé dítě. 

Demografické změny populace ČLR

Díky politice jednoho dítěte gigant, jakým ČLR bezesporu je, prodělal výrazné změny v populační struktuře. Na začátek bude uveden základní ukazatel – počet obyvatel, a spolu s ním také procentuální nárůst obyvatelstva a porodnost v jednotlivých pětiletích. V tabulce 1 jsou údaje do roku 1980, tedy doby, kdy ČLR fungovala bez politiky jednoho dítěte. Zatímco v tabulce 2 jsou již uvedeny údaje, které byly zaznamenány od jejího uzákonění. Všechny hodnoty počtu obyvatel jsou následně ukázány společně v grafu 1.

Tabulka 1: Údaje před zavedením populační politiky

Rok 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980
Počet obyvatel (mil) 551,96 614,65 662,07 725,38 829,92 924,20 987,05
% nárůst z předchozího období - 11,4 % 7,7 % 9,6 % 14,4 % 11,4 % 6,8 %
Porodnost (‰) 37,0 32,6 20,9 38,0 33,6 23,1 18,21

Zdroj: National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China 1950-1980

Tabulka 2: Údaje po jejím zavedení

Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Počet obyvatel (mil) 1 058,51 1 143,33 1 211,21 1 267,43 1 307,56 1 340,91
% nárůst z předchozího období 7,8 % 8 % 5,9 % 4,6 % 3,2 % 2,6 %
Porodnost (‰) 21,0 21,1 17,1 14,0 12,4 11,9

Zdroj: National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China 1985-2010

Graf 1


Zdroj: National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China 1950-2010; vlastní tvorba

Poznámka: Červená linie značí změnu před zavedením politiky, modrá ukazuje vzestup po jejím uvedení.

Další změnou, kterou doznala struktura obyvatelstva, bylo stále se navyšující procento obyvatel ve věku 65+. Stárnutí je, díky stále chybějícímu státnímu sociálnímu systému, považováno za jeden z největších problémů spojených s politikou jednoho dítěte. Podle některých odhadů by poměr osob ve věku 65+ měl do roku 2025 narůst až na 14 % (Horálek 2011).

Dalším jevem, kterým se politika jednoho dítěte vyznačuje, je nerovnováha mezi pohlavími. V ČLR jsou tradičně upřednostňováni muži, a to především kvůli tomu, že se v budoucnosti postarají o své rodiče (ČT 2013). Tento trend je pozorován již dlouhodobě a politika jednoho dítěte ho ještě prohloubila. Díky tomu vznikla značná demografická nerovnováha. V následující tabulce je přesně vidět vliv politiky jednoho dítěte – větší počet narozených chlapců než dívek. Druhý údaj ukazuje podíl mužů na celkovém počtu obyvatel. Zde je vidět, že vysoký rozdíl z prvního údaje je již vyrovnán. Je to dáno především větší střední délkou života u žen, neboť kolem 70. roku života již počet žen začíná převyšovat počet mužů. 

Tabulka 4: Podíl chlapců na narozených dětech a celkovém obyvatelstvu

Rok 2003 2005 2007 2009 2011
Počet chlapců ve věku 0-4 na 100 dívek 121,22 122,66 123,59 122,66 119,15
Podíl mužů v celkovém obyvatelstvu (%) 51,5 51,53 51,5 51,44 51,26

Zdroj: National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China (2003-2011)

Graf 2: Věková pyramida ČLR v roce 1970 


Zdroj: http://viableopposition.blogspot.cz

Graf 3


Zdroj: National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China 2012; vlastní tvorba

Dva předchozí grafy (graf 2, graf 3) zobrazují věkovou strukturu ČLR před a po zavedení politiky. Časový úsek, který tvoří rozdíl mezi oběma pyramidami, je celých 42 let. Je velmi zajímavé jakými změnami celá věková struktura prošla. Přehlídneme-li typický jev, jakým je prodlužování délky života s přicházejícími kladnými změnami v lékařství, hygieně a stylu života, tak je nejvýraznější změnou typ pyramidy. V roce 1970 tvořily značně ohromnou část obyvatelstva děti ve věku 0-14, zatímco lidé v důchodovém věku 65+ tvořili pouze malý zlomek. Každý následující věkový interval zaznamenával klesající tendenci, proto věková pyramidy ČLR z minulého tisíciletí byla přímo dokonalou ukázkou progresivního typu věkové struktury.

Po zavedení politiky v roce 1979 přicházely postupně změny v reprodukčním chování, které lze na druhé pyramidě z roku 2012 přesně interpretovat. Snížení porodnosti je jasně patrné na základně pyramidy. Děti už netvoří tak významnou složku jak tomu bylo v minulosti. Naproti tomu ve věkovém intervalu 15-49 let došlo k značnému nárůstu obyvatelstva, což je dáno výše zmíněnou změnou střední délky života a především zestárnutí lidí, kteří se narodili ještě před zavedením populační politiky a tvořili tehdy onu silnou dětskou základnu věkové pyramidy, jako je na příkladu z roku 1970. Značný nárůst zaznamenala i skupina lidí 65+, pro něž také platí zmíněné problémy s tím rozdílem, že u nich je hlavním důvodem nárůstu větší střední délka života. Během 42 let se z progresivního typu stal z věkové pyramidy reprezentující ČLR typ regresivní.

Ačkoliv byla v roce 2013 politika znovu částečně uvolněna, podle odborníků to určitě k ,,baby-boomu‘‘ nepovede, neboť už sami Číňané preferují menší rodiny (ČTK 2013). Hlavní změnou tedy během následujících cca 25 let bude značné a velmi rychlé stárnutí populace. Velmi silná skupina lidí věkového intervalu 40-49 let z věkové pyramidy 2012 totiž zestárne do důchodového věku a razantně zvýší podíl lidí v této skupině, zatímco počet dětí se bude držet stejných hodnot jako v minulých letech. Díky tomu ČLR je, a stále bude, jednou z nejrychleji stárnoucích zemí na světě. Tato situace může v budoucnosti znamenat řadu finančních a sociálních problémů (Hučínová, Hulíková 2013).

Zajímavosti a statistiky

  • podle některých odhadů bude v ČLR v roce 2030 zhruba 30 milionů mladých mužů, kteří nebudou mít šanci najít si partnerku (ČT 2013)
  • podle odhadů měla politika jednoho dítěte zabránit narození až 400 milionům dětí (Horálek 2011)
  • před jejím zavedením měla průměrná rodina 4 děti, nyní to je kolem 1,6 dítěte (Deník 2013)
  • s postupným přidáváním výjimek z politiky se ji začalo také říkat - ,,politika 1,5 dítěte‘‘ (Horálek 2011)
  • počet vysokoškoláků začal prudce stoupat, neboť rodiče do svého jediného dítěte investovali vše (Deník 2013)
  • kolem roku 2028 Indie vystřídá ČLR na pozici nejlidnatějšího státu světa (UN 2013)
  • podle odhadů by ČLR měla kolem roku 2030 dosáhnout svého maxima (cca 1,45 miliardy obyvatel) a poté postupně klesat, až by v roce 2050 měla počet obyvatel přibližně stejný jako nyní (cca 1,3 miliardy), (UN 2013)
  • problémem je i ,,generace malých císařů‘‘, což jsou jedináčci, kteří jsou obvykle velmi rozmazlení. Stěžuje si na ně dokonce i čínská armáda, protože podle ní jsou to zbabělci. Jedináčci tvoří až 70 % jejich vojáků (IHNED 2014)

Závěr

Politika jednoho dítěte se velmi často potýkala a stále potýká s kritikou. Především kvůli infanticidě (zabíjení novorozeňat), demografické nerovnováze atp. Jedno se ale upřít nedá – svůj účel prakticky splnila. Hlavním úkolem bylo, aby populace v roce 2000 nepřekročila hranici 1,2 miliardy obyvatel. I když v uvedeném roce měla ČLR o něco více než oněch 1,2 miliardy lidí, tak bylo zabráněno přelidnění a hlavně byla posílena ekonomika země. Během těch několika let se z ČLR stala světová velmoc (Horálek 2011).

Demografické zvyky byly ale kompletně změněny a přesto, že politika byla v současnosti opět uvolněna, tak v budoucnu žádný prudký nárůst počtu obyvatel nehrozí. Lidé už si navykli mít menší rodinu. Do budoucna bude velmi zajímavé sledovat, jak se vyvíjí demografická situace v ČLR. Mnohé prognózy ale mluví jasně – ČLR chvíli dál ještě pozvolně poroste, ale poté nastane prudký populační propad a na pozici nejlidnatější země bude vystřídána Indií.

Seznam literatury a zdrojů dat

Česká televize (2013): Čína uvolnila politiku jednoho dítěte a ruší pracovní tábory. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/256194-cina-uvolnila-politiku-jednoho-ditete-a-rusi-pracovni-tabory/

Deník (2013): Zmírnění čínské politiky jednoho dítěte k explozi dětí nepovede. http://www.denik.cz/ze_sveta/zmirneni-cinske-politiky-jednoho-ditete-k-explozi-deti-nepovede-20131116.html

HORÁLEK, A. (2011): Mýty o čínské politice jednoho dítěte. Geografické rozhledy. 2011, 10, č. 4, s. 24-25.

HUČÍNOVÁ, M., HULÍKOVÁ, K. (2013): Jak a proč stárne Čína? https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/jak-a-proc-starne-cina

IHNED (2014): Čínská armáda je plná zbabělců. Kvůli politice jednoho dítěte ji tvoří zhýčkaní jedináčci. http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-61702070-cina-armada-je-plna-zbabelcu-zhyckani-jedinacci-politika-jednoho-ditete

National Bureau of Statistics of the People’s Republic of China: http://www.stats.gov.cn/

OLŠER, B. (2013): Bez “politiky jednoho dítěte‘‘ by nás bylo 7 miliard už před 6 lety. http://olser.blog.idnes.cz/c/378991/Bez-politiky-jednoho-ditete-by-nas-bylo-7-miliard-uz-pred-6-lety.html

United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2013). World Population Prospects: The 2012 Revision: http://www.geohive.com/earth/pop_graph3.aspx

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Politika jednoho dítěte [online]. c2014 [citováno 19. 05. 2015]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte&oldid=11657180>