Přihlášení studenta
Přihlášení | Registrace

Středoškolská odborná činnost

SOČ je soutěží talentovaných středoškoláků v řešení odborných problémů v 18 vědních oborech. Probíhá zpravidla ve třech kolech formou soutěžních přehlídek, ve kterých soutěžící své práce obhajují. Nejúspěšnější řešitelé jsou často vybíráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích.

Cílem této soutěže vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a garantované Národním istitutem pro další vzdělávání je vést talentované žáky k samostatnému a tvořivému přístupu při řešení odborných problémů.

Soutěže se mohou zúčastnit žáci denního studia střední školy (výjimečně i základní školy) v kterémkoliv z vyhlášených oborů.

Soutěž probíhá zpravidla ve třech kolech a uskutečňuje se formou soutěžních přehlídek nejlepších individuálních nebo kolektivních prací, které žáci osobně obhajují před porotou.

Nejúspěšnější řešitelé mohou být vybráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích.

Úspěšní řešitelé pak získají možnost studovat vybraný obor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bez nutnosti skládat přijímací zkoušky.

Podrobnější informace naleznete na www.soc.cz

Řešení geografických problémů v rámci SOČ

Geografie zkoumá problémy, s nimiž se všichni každodenně setkáváme a které nezřídka ovlivňují náš každodenní život. V rámci SOČ tak lze řešit problémy, které se týkají přímo okolí školy či bydliště žáků, ať již se jedná o problematiku přírodních či společenských procesů a jev.

V případě zájmu o řešení SOČ z geografie nás neváhejte kontaktovat. Pedagogové a přední čeští vědci zabývající se geografickým výzkumem vám nabízejí:

  • vedení prací v rámci SOČ
  • konzultační činnost v rámci řešené SOČ
  • možnost zapůjčení přístrojové techniky nezbytné pro SOČ

Zvolte téma, které by vás zajímalo, případně problém, který zužuje vaše okolí, a neváhejte nás kontaktovat. Pro inspiraci sestavujeme nabídku témat, které bude možné v rámci SOČ zpracovávat.

Nabídka témat:

Ovlivňují cestovní doporučení a varování Ministerstva zahraničních věcí směr naší dovolené?

Bezpečnost představuje jeden z rozhodujících faktorů, které ovlivňují vnímání, rozhodování či chování turistů a v neposlední řadě i turistickou poptávku. Cestovní doporučení a varování od ministerstev zahraničních věcí nám zprostředkovaně poskytují obraz o bezpečnostní situaci v zahraničních destinacích. Několik dosud vzniklých studií převážně kvantitativního charakteru poukazuje na negativní vliv těchto doporučení na turistické příjezdy a příjmy v destinacích, vůči nimž bylo doporučení vydáno. Avšak detailní rozbor tohoto efektu dosud uskutečněn nebyl.

Cílem práce tudíž bude odhalit vliv cestovních doporučení a varování MZV ČR na cestovní rozhodování Čechů. K naplnění tohoto cíle bude využit experiment, kdy respondentům (možnost využití rodičů spolužáků apod.) budou předloženy vybrané texty z webových stránek MZV ČR ohledně bezpečnostní situace v zahraničních destinacích, a následně budou požádáni o vyplnění krátkého dotazníku. Druhá kontrolní skupina taktéž vyplní dotazník avšak bez prostudování textů MZV ČR. Tato metoda umožní hlouběji postihnout efekt cestovních doporučení a varování ministerstev zahraničních věcí na cestovní ruch.

Tomáš Krajňák, tomas.krajnak@natur.cuni.cz, KSGRR

Povodně v naší obci / regionu

Autor práce se zaměří na problematiku povodní ve vybrané obci/regionu. V rámci teoretického úvodu zpracuje rovněž četnost povodní v nedávné historii. S využitím geografických informačních systémů pak nasimuluje potencionální povodňové vlny ve vybrané obci /regionu a navrhne odpovídající evakuační plán (např. pro pětiletou, dvacetiletou, stoletou vodu).

Veronika Fikarová, veronika.oubrechtova@natur.cuni.cz, KSGRR

Rekonstrukce vývoje FG prostředí v zájmovém území pomocí dendrochronologické metody

Fyzická geografie se nezabývá jenom současným stavem přírodního prostředí a procesy, které ho utvářejí, ale snaží se i o rekonstrukci jeho minulého vývoje. Jednou z metod, která nám něco může prozradit o minulosti naší krajiny, je dendrochronologie (z řeckých slov dendron=dřevo, chronos=čas a logos=věda). Ta je založená na studiu šířek letokruhů stromů - obecně platí, že neobvykle široké letokruhy značí, že růstové podmínky v daném roce byly příznivé, a naopak. Dendrochronologii je možné úspěšně aplikovat například pro rekonstrukce a datování klimatických změn, svahových pohybů, povodní, požárů či vln přemnožení škůdců.

Pro bližší seznámení s dendrochronologií lze doporučit následující zdroje:

Cílem práce je aby si její řešitel osvojil základní metody dendrochronologického výzkumu. V blízkosti bydliště řešitele by byla vytipována vhodná lokalita, na které by provedl spolu s konzultantem odběr vývrtů ze stromů, které by následně zpracoval a vyhodnotil v dendrochronologické laboratoři KFGG PřF UK v Praze.

Jan Tumajer, tumajer1@email.cz, tumajerj@natur.cuni.cz, KFGG

Jaké půdy se nacházejí ve vaší obci a jak to ovliňuje hospodářské využití území?

Půdy v okolí bydliště/školy/ve zvoleném regionu (mapování půd a hodnocení podle BPEJ, dá se takto rozdělit i na dvě témata).

Kateřina Freyerová, katerina.freyerova@natur.cuni.cz, KFGG

Skály jako fenomén české krajiny - mapování skalních tvarů ve (vhodně) zvoleném/zájmovém regionu s výskytem skal

Cílem je podat ucelený přehled geologických a geomorfologických podmínek daného území na základě
a) dostupné literatury a tematických map,
b) vlastního mapování v terénu.

Výsledkem práce bude soupis lokalit výskytu skal ve studované oblasti, který nalezne uplatnění např. i jako turistický průvodce. Téma je možné zadat i vícekrát v závislosti na zvoleném území (a podle toho práci pojmenovat).

Blanka Pechačová, blanulepechacova@seznam.cz, blanulepechacova@ig.cas.cz, KFGG, GFÚ

Česká (e)migrace

Realizace rozhovorů s osobami (českými občany/bývalými českými občany), které mají zkušenosti se životem za hranicemi, a jejich analýza. Možno zaměřit studii obecně (zkušenosti s migrací, jak a proč odešli do té které země, zda a proč se rozhodli se (ne)vrátit atd.) nebo úžeji (jak migrace ovlivnila jejich profesní kariéru a přístup k zaměstnání, jak ovlivnila jejich rodinné a/nebo přátelské vazby, intenzita a způsob udržování kontaktu přes hranice ad.) Nejlépe zaměřit se na poměrně úzce vymezenou skupinu migrantů - příklady: 1) emigranti z období 1948-1989; 2) lidé, kteří šli do zahraničí za (krátkodobým) vysokoškolským studiem (např. v rámci programu Erasmus); 3) osoby, které odešly (alespoň na přechodnou dobu) pracovat po vstupu ČR do EU (2004) do Británie nebo Švédska (země, které otevřely své pracovní trhy rovnou); 4) čeští lékaři, kteří po r. 2004 odešli (alespoň přechodně) pracovat v jiné zemi EU atd. Student se bude pravděpodobně dotazovat osob, které se ze zahraničí vrátily, které najde skrz osobní kontakty, popř. inzerát apod. Má-li ale možnost ptát se i osob žijících v současnosti v zahraničí, je to samozřejmě také vítáno. S volbou zaměření a sháněním osob s migrační zkušeností ráda poradím.

Kristýna Janurová, kristyna.janurova@natur.cuni.cz, KSGRR

Využívání finančních prostředků z fondů EU v obcích/městech v Česku - aneb co se u nás za "evropské peníze" postavilo, jaké (vzdělávací, volnočasové) projekty se realizovaly?

Je možné se zaměřit pouze na jedno téma/problém - např. financování revitalizace sídlišť (Jak se proměnil vzhled obce/města?), podpora volnočasových aktivit (dětská hřiště apod.), projekty z ochrany životního prostředí, projekty na podporu zaměstnanosti.

Lenka Hellebrandová, lenka.hell@gmail.com / lenka.hellebrandova@natur.cuni.cz, KSGRR

Postcrossing jako didaktický nástroj a forma globalizace

Dnes veľmi populárna forma geografického poznávania v Česku i vo svete prepojuje elektronický a klasický poštový systém. Mnoho užívateľov deklaruje ako prvotný impulz pri zapojení sa záujem o geografiu, využitie pohľadníc vo výuke na ZŠ / SŠ (v zahraničí aj na VŠ, napr. Filipíny, Francie), tvorbu atlasov z tématických pohľadníc (napr. pamiatky UNESCO, mapy a vlajky štátov, hlavné mestá) a podobne... Práca by riešila okrem zapojenia jednotlivých krajín do postcrossingu - popularitu, dostupnosť internetu a pôšt (štatistické dáta), aj poštové systémy - teda "časovú a finančnú dostupnosť" štátov na vybraných príkladoch, dopady a dôsledky tejto formy geografického poznávania, rozsah zapojenia sa do daného globálneho systému... Bolo by možné využiť dotazníky v češtine aj angličtine, sprostredkovala by som kontakt na osoby zo zvolených krajín (prakticky z celého sveta), ktoré sa spomínanému fenoménu dlhodobo aktívne venujú. Práca by bola určená aj mladším študentom, no vyžadovala by aspoň základnú komunikatívnu znalosť angličtiny a fungovania systému Postcrossing (ideálne aktívny člen). Cieľom práce by bolo zhodnotiť prínos prepojenosti internetu a využitia klasickej pošty pri školskej či individuálnej výuke zemepisu a tiež diskusia rozsahu a dopadov tejto formy globalizácie.

Miroslava Poláková, miroslava.istokova@gmail.com, KSGRR

"Stopování" tradičního regionálního produktu

V současné době jsou velmi populární tzv. typické nebo tradiční výrobky, potraviny a pokrmy. Za označením "typický" nebo "tradiční" se však může schovávat leccos. Pusťte se do stopování "tradičního" produktu ze svého regionu a pokuste se vypátrat, jak s regionem skutečně souvisí a zda popis nebo obraz, pod jsou prezentovány, odpovídá skutečnosti.

Můžete se vydat po stopách jednoho produktu (můžete začít například tím, že se zeptáte místních obyvatel, co považují za typický výrobek pro region, nebo se můžete podívat na webové stránky svého regionu a zjistit, jakým výrobek se "pyšní"). Můžete ale sledovat také celou skupinu produktů - například tak, že se zaměříte na "tradiční menu" v místních restauracích zkusíte zjistit něco o jednotlivých surovinách nebo položkách v menu.

Před zahájením pátrání si stanovte otázky, na které budete hledat odpovědi. Zde je několik navržených otázek:

  • Jak je typický produkt prezentován, tedy jak ho popisuje výrobce nebo např. restaurace? Je skutečně vyráběn a odkud pochází?
  • Jak tradice vznikla? (historie, vývoj; co znamená ""tradiční"" - jde o historický vývoj nebo někdo záměrně tradici vymyslel a vytvořil)
  • Odkud pocházejí jednotlivé suroviny? Pocházejí z regionu nebo se dovážejí? Vyrábějí se zde už dlouho nebo se začaly vyrábět/pěstovat teprve nedávno?
  • Jaký má produkt přínos pro region, jak se zhodnocuje ve prospěch ekonomického (a jiného) rozvoje regionu? (např. působí jako lákadlo pro turisty; pomáhá zviditelnit region, jeho produkce dává práci dodavatelům v regionu, např. zemědělským podnikům;…)
  • Jak se nakládá s "tradicí" - jde o "historicky zakořeněnou" tradici, o "znovu objevenou" tradici nebo o "nově vymyšlenou" tradici? A jaký má přínos pro region?

Magdalena Fialová, magdalena.kaskova@seznam.cz, KSGRR

Soudobé výzvy pro globální governance "Internetu"

V práci se stručně popíše role institucí, standardů a různých zákonných i smluvních předpisů pro některý aspekt fungování celosvětových počítačových sítí (síťová neutralita, blokování webových stránek, šifrování, dohled tajných služeb, apod.), důraz bude kladen na kontrast globálního měřítka a zájmů národních států a vyšších regionálních celků. Na základě popisu bude práce identifikovat problémy, před kterými stojí společnost ve věci dohod o konkrétním fungování internetu, o tvorbě komunikačních standardů, o souvisejícím zákonodárství. Naznačí možná východiska.

Petr Kučera, petr.kucera@natur.cuni.cz, KSGRR

České firmy a globální ekonomika

Student(ka) si vybere jednu velkou firmu (nejlépe ze svého okolí) a bude zkoumat její historii: jak se měnila velikost firmy, počet poboček, portfolio výroby, vztahy se zahraničím, změny vlastnictví (soukromé x státní, české x zahraniční). Hlavní důraz bude kladen na posledních 25 let, tedy na období transformace, zapojení do globální ekonomiky a také na období krize po roce 2008. Jak všechny tyto změny firmu ovlivnily? A jakým způsobem se firma zapojila do globalizace? Hlavní výzkumné metody: analýza dostupných informací a statistických dat (webové stránky firmy, informace z internetových i tištěných deníků a časopisů, knihy, účetní uzávěrky) a také rozhovor(y) s představiteli firmy, popřípedě s jejími zaměstnanci nebo pamětníky.

Štěpánka Brabcová, stepanka.brabcova@gmail.com, KSGRR

Hodnocení dopravní dostupnosti do regionálních center

Student(ka) si sám zvolí charakteristiky, podle kterých zvolí nejvýznamnější střediska svého kraje. Následně bude analyzovat dopravní dostupnost těchto center z ostatních oblastí kraje. Podle převládající spádovosti vytvoří dopravně-obslužné regiony a v rámci nich vytvoří izochrony dostupnosti. Cílem je identfikovat dopravní možnosti v kraji a vymez oblasti špatně dostupné, které jsou potenciálně ohroženy dopravní exkluzí.

Václav Jaroš, jaros2@natur.cuni.cz, KSGRR

Spokojenost obyvatel s bydlištěm ve vybrané lokalitě

Spokojenost člověka se svým bydlištěm má zásadní vliv na jeho spokojenost se životem. Spokojenost s bydlištěm je obvykle průmětem kvality samotného bydlení s okolním prostředím a individuálních vlastností člověka (např. jeho preferencemi ovlivněnými věkem či vzděláním). Cílem práce je formou dotazníkového šetření objasnit, (1) jak jsou obyvatelé vybrané lokality spokojeni se svým bydlištěm a jeho okolím, a (2) jak výše uvedené faktory spokojenost obyvatel ovlivňují.

Otakar Bursa, otakar.bursa@natur.cuni.cz , KSGRR

Imigrace v Česku (pro školní rok 2018/2019 je toto téma již zadáno)

Student/ka se zaměří na vývoj a současný stav imigrace do Česka - práce by měla obsahovat dědictví z dob Československa, projít historii imigrace do Česka od 1993 do současnosti s ohledem na ekonomický vývoj, společenský a politický (ekonomická krize, vstup do EU, atd.), dále by měla práce popisovat současný stav imigrace - největší skupiny, trendy posledních let, aktuální události ovlivňující imigraci do Česka (např. situace na Ukrajině).

Lenka Pavelková, lenka.pavelkova@natur.cuni.cz, KSGRR

Cizinci v místních komunitách

Česko se v 21. století stalo zemí atraktivní pro mezinárodní migranty. Zatímco někteří považují svůj pobyt za dočasný, jiní se usazují v Česku dlouhodobě i s rodinami. Obě skupiny však svou přítomností ovlivňují sociální prostředí místa, kde se pohybují. Cílem práce je ve vybrané lokalitě – například v městské čtvrti, kde se nachází ubytovna využívaná zahraničními pracovníky, nebo v suburbiu s vyšším podílem cizinecké populace – zhodnotit proměnu sociálního prostředí související s přítomností cizinců. Studie se zaměří především na zapojení cizinců do místních komunit a vzájemné vztahy majority a imigrantů.

Ivana Přidalová, ivana.pridalova@natur.cuni.cz, KSGRR

Proces demografického stárnutí v České republice a ve vybraných zemích EU

Cílem navrhované práce bude analyzovat vývoj věkové struktury obyvatelstva ČR a vybraných evropských zemí v delším časovém horizontu (např. období let 1960-2013). Student by se měl zaměřit zejména na popis procesu stárnutí využitím vybraných demografických ukazatelů (index stáří, index ekonomického zatížení atd.). Součástí práce by mělo být i porovnání zjištěných poznatků s vývojem ve vybraných zemí EU a zhodnocení dopadů získaných poznatků v systému veřejných politik v ČR.

Marta Mustafina, marta.mustafina@natur.cuni.cz, KDGD

Role obecních znaků v lokálním rozvoji

Autor práce se zaměří na proces utváření, navrhování, konstituování obecního znaku. Pokusí se o zjištění míry porozumění znaku obyvateli obce, kterou reprezentuje a to, jako roli obecní znak v obci hraje, zda je reprezentativní (využívají ho např. místní fotbalisté, je na "vítající" obecní ceduli před obcí,...), zda je považován představenstvem obce i jejími obyvateli považován za důležitý či nedůležitý pro život v obci a proč.

Miroslav Šifta, miroslav.sifta@natur.cuni.cz, KSGRR

Vlivy lokálního prostředí na podporu krajní pravice a extremismu

Cílem by mělo být odhalení a zhodnocení možných lokálních faktorů, které mohou přispívat k pravicově extremistickým tendencím ve zkoumané lokalitě (město/region). Práce je vhodná pro studenty z lokalit /regionů s vyšší podporou krajní pravice nebo s vyšším výskytem akcí s extremistickým podtextem (demonstrace, koncerty apod.)

Luděk Fráně, frane@natur.cuni.cz, KSGRR

Role euroregionů pro rozvoj území a navazování přeshraniční spolupráce

Cílem by mělo být zkoumání přínosu vybraného euroregionu pro rozvoj území a zhodnocení významu euroregionu pro navazování přeshraničních kontaktů mezi lidmi. V práci by student/-ka zkoumal/-a, zda dochází ke zintenzivnění přeshraničních kontaktů, jaké instituce se do spolupráce zapojují, jaké projekty a s jakými přínosy jsou přeshraničně realizovány.

Luděk Fráně, frane@natur.cuni.cz, KSGRR

Charakteristika infekce HIV ve vybraném geografickém regionu

Problematika výskytu infekce HIV je velmi soudobé a populární téma. Infekce je ve světě nerovnoměrně rozvinuta a v každé geografické oblasti má jiné determinanty a sama determinuje tamní společnost jiným způsobem. Práce by se měla zaměřit na charakteristiku vývoje infekce v regionu, který si řešitel sám vybere, měly by být zohledněny faktory, které způsobují odlišné šíření infekce oproti ostatním regionům světa. Práce by měla zahrnovat jak historii šíření infekce HIV ve vybraném regionu, tak soudobou situaci.
Jako relevantní zdroje dat je lze použít data z organizace UNAIDS, WHO, WorldBank a národních statistik. Získaná data je možné statisticky (epidemiologicky) zpracovávat a vizualizovat pomocí GIS.

Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR

Prezentace problematiky HIV/AIDS v současných médiích

V současné době představují média jeden z hlavních zdrojů informací, které jsou většinou nové a relevantní. Můžeme se však občas setkat i s případy, ve kterých média podávají informace neúplné či nepřesné, případně i zcela chybné. Na druhé straně záleží i na rozlišovací schopnosti příjemce, jak s těmito informacemi bude pracovat dále. Práce by se měla zaměřovat na to, jaký postoj média vůči problematice HIV/AIDS zaujímají a zároveň se snažit ověřit srozumitelnost těchto informací u jejich příjemců.
Jako vhodnou metodu je lze zde použít dotazníkového šetření, které by zjišťovalo srozumitelnost předávaných informací. Řešitel by měl zároveň vhodným způsobem zjišťovat inklinaci daného zdroje k prezentaci problematiky HIV/AIDS.

Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR

Vliv rozdílu sexuální (preference) orientace na rizikové sexuální chování

Dnešní uvolněná společnost akceptuje odlišnou sexuální preferenci/orientaci zcela jinak nežli tomu bylo v minulosti. Tato skutečnost dává možnost zaměřit se na některé znaky těchto subpopulací (gayů a leseb), které by dříve nemohly být tak snadno zkoumány. Řešitel by se v této práci měl zaobírat otázkami jako: „Jsou promiskuitnější homosexuálové nebo heterosexuálové?“, „Co znamená promiskuita pro heterosexuály a co pro homosexuály?“ Cílem práce je zjistit, zda se budou vyskytovat rozdíly mezi těmito dvěma skupinami a to zejména v oblasti sexuálně rizikového chování.
Za vhodnou metodu je lze považovat dotazníkové šetření a statistickou analýzu dat těchto výsledků.

Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR

Asociace mezi somatickými charakteristikami a sexuálním chováním

Existují znaky, díky kterým by bylo lze předpovídat sexuální chování? Je možné, že muži, kteří jsou svalnatější, jsou pro ženy či muže atraktivnější, a tudíž mají větší potenciál k vyššímu počtu sexuálních partnerek/partnerů? Řešitel práce by se měl zaměřit na to, zda některé somatické (tělesné) znaky jsou v určité závislosti se sexuálním chováním. Může mít například somatotyp člověka vliv na jeho sexuální chování? Řešitel práce si sám může vybrat, které charakteristiky by chtěl zjišťovat, čemuž by však mělo předcházet studium adekvátní literatury k tématu.
Vhodnými metodami je kombinace dotazníkového šetření (pro zjištění sexuálního chování) a měření tělesných znaků (např. váha, výška, obvod hlavy atd.).

Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR

Mezigenerační rozdíly ve vnímání infekce HIV

Infekce HIV se ve světě vyskytuje už několik desetiletí a zasáhla do životů několika generací. Existují však skutečné rozdíly ve vnímání této problematiky? Považují lidé, kteří vyrůstali v 80. letech, kdy se HIV objevilo, tento fenomén za něco jiného než populace vyrůstající v 70. či 90. letech a jak na tento fenomén nahlížejí ti, kteří vyrůstají v současné době? Řešitel by měl ověřit, zda existují mezigenerační rozdíly ve vnímání infekce HIV, či zda čas a postupný vývoj informací o této infekci jednotlivé tyto případné rozdíly zahlazuje. Řešitel však práci může pojmout i tak, že bude zjišťovat tehdejší vnímání tohoto fenoménu. V tomto případě by postupoval tak, že by zjišťoval, jak osoby vnímaly infekci HIV v určitém věkovém rozmezí např. 15-20 let. Vhodnou metodou je dotazníkové šetření, jehož výsledky budou statisticky zhodnoceny.

Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR