SOČ je soutěží talentovaných středoškoláků v řešení odborných problémů v 18 vědních oborech. Probíhá zpravidla ve třech kolech formou soutěžních přehlídek, ve kterých soutěžící své práce obhajují. Nejúspěšnější řešitelé jsou často vybíráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích.
Cílem této soutěže vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a garantované Národním istitutem pro další vzdělávání je vést talentované žáky k samostatnému a tvořivému přístupu při řešení odborných problémů.
Soutěže se mohou zúčastnit žáci denního studia střední školy (výjimečně i základní školy) v kterémkoliv z vyhlášených oborů.
Soutěž probíhá zpravidla ve třech kolech a uskutečňuje se formou soutěžních přehlídek nejlepších individuálních nebo kolektivních prací, které žáci osobně obhajují před porotou.
Nejúspěšnější řešitelé mohou být vybráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích.
Úspěšní řešitelé pak získají možnost studovat vybraný obor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bez nutnosti skládat přijímací zkoušky.
Podrobnější informace naleznete na www.soc.cz
Geografie zkoumá problémy, s nimiž se všichni každodenně setkáváme a které nezřídka ovlivňují náš každodenní život. V rámci SOČ tak lze řešit problémy, které se týkají přímo okolí školy či bydliště žáků, ať již se jedná o problematiku přírodních či společenských procesů a jev.
V případě zájmu o řešení SOČ z geografie nás neváhejte kontaktovat. Pedagogové a přední čeští vědci zabývající se geografickým výzkumem vám nabízejí:
Zvolte téma, které by vás zajímalo, případně problém, který zužuje vaše okolí, a neváhejte nás kontaktovat. Pro inspiraci sestavujeme nabídku témat, které bude možné v rámci SOČ zpracovávat.
Sídelní systém i městské čtvrti patří k relativně stabilním částem prostorové organizace společnosti. Přesto v posledních letech dochází k dynamickým proměnám fyzického, funkčního i sociálního prostředí zejména velkých měst, jejich nejbližšího zázemí, ale i odlehlejších periferních obcí. Mezi hlavní procesy této prostorové transformace patří revitalizace a gentrifikace vnitřních částí měst, domácí i zahraniční migrace, suburbanizace a růst satelitních městeček a na druhé straně i problematika depopulace některých měst (shrinking cities) a periferních regionů.
Sociální geografie popisuje vývoj regionální diferenciace na datech ze sčítání lidu, datech o migraci i prostřednictvím big data z mobilních telefonů nebo sociálních sítí. Ukázky map a textů, které popisují současnou sociálně-prostorovou diferenciaci jsou k dispozici například na webovém atlasobyvatelstva.cz. Zájemci o studium měst a jejich vnitřní struktury nebo vývoje sídelního systému se mohou inspirovat na webu www.urrlab.cz. Téma lze realizovat na aktuálních datech za čtvrti a sídla Česka nebo v dlouhodobé perspektivě od období industrializace až do současnosti. Pestrou datovou základnu pro studentský výzkum může poskytnout výzkumný tým Urbánní a regionální laboratoř.
Martin Ouředníček, martin.ourednicek@natur.cuni.cz, KSGRR
Religiózní krajina zahrnující jak náboženskou víru obyvatel daného území, tak i konkrétní sakrální objekty spoluutváří prostor v menší či větší míře v závislosti na historickém vývoji. Cíl projektu zahrnuje především analýzu proměn vybraného území (obce či mikroregionu) v souvislosti například s náboženskou vírou či sakrálními objekty (např. kostely či kříži ve venkovské krajině) po pádu komunistického režimu v roce 1989 a nastolení svobodného přístupu státu k náboženským projevům. Metodicky lze pracovat se statistickou analýzou dat nebo s teréním šetření ve zvolené lokalitě.
Tomáš Havlíček, tomas.havlicek@natur.cuni.cz, KSGRR
Geologická gramotnost žáků českých základních a středních škol v poslední době upadá. Znalost základních geologických a geomorfologických jevů je přitom nezbytná pro hlubší pochopení fyzicko-geografických (potažmo sociálně geografických) procesů. Cílem práce je za pomoci vhodných výzkumných nástrojů (kvantitativních, kvalitativních či jejich kombinací) ověřit geologickou gramotnost žáků základních (případně středních) škol. Výsledky práce tak přinesou nové poznání v oblasti didaktiky geologie a didaktiky geografie.
Dominik Rubáš, dominik.rubas@natur.cuni.cz, KSGRR
Autor práce se zaměří na problematiku povodní ve vybrané obci/regionu. V rámci teoretického úvodu zpracuje rovněž četnost povodní v nedávné historii. S využitím geografických informačních systémů pak nasimuluje potencionální povodňové vlny ve vybrané obci /regionu a navrhne odpovídající evakuační plán (např. pro pětiletou, dvacetiletou, stoletou vodu).
Veronika Fikarová, veronika.oubrechtova@natur.cuni.cz, KSGRR
Cílem práce je osvojení základních metod hydrologického a klimatologického výzkumu. V blízkosti bydliště řešitele budou vybrány relevantní vodoměrné a meteorologické stanice, dle kterých budou vyhodnoceny ve spolupráci s konzultantem projevy sucha dle dostupných dat v dané lokalitě včetně dopadů nedostatku vody na vegetaci a společnost.
Vojtěch Vlach, vlachv@natur.cuni.cz, KFGG + ČHMÚ
Fyzická geografie se nezabývá jenom současným stavem přírodního prostředí a procesy, které ho utvářejí, ale snaží se i o rekonstrukci jeho minulého vývoje. Jednou z metod, která nám něco může prozradit o minulosti naší krajiny, je dendrochronologie (z řeckých slov dendron=dřevo, chronos=čas a logos=věda). Ta je založená na studiu šířek letokruhů stromů - obecně platí, že neobvykle široké letokruhy značí, že růstové podmínky v daném roce byly příznivé, a naopak. Dendrochronologii je možné úspěšně aplikovat například pro rekonstrukce a datování klimatických změn, svahových pohybů, povodní, požárů či vln přemnožení škůdců.
Pro bližší seznámení s dendrochronologií lze doporučit následující zdroje:
Cílem práce je aby si její řešitel osvojil základní metody dendrochronologického výzkumu. V blízkosti bydliště řešitele by byla vytipována vhodná lokalita, na které by provedl spolu s konzultantem odběr vývrtů ze stromů, které by následně zpracoval a vyhodnotil v dendrochronologické laboratoři KFGG PřF UK v Praze.
Jan Tumajer, tumajerj@natur.cuni.cz, KFGG
Půdy v okolí bydliště/školy/ve zvoleném regionu (mapování půd a hodnocení podle BPEJ, dá se takto rozdělit i na dvě témata).
Kateřina Freyerová, katerina.freyerova@natur.cuni.cz, KFGG
Cílem je podat ucelený přehled geologických a geomorfologických podmínek daného území na základě
a) dostupné literatury a tematických map,
b) vlastního mapování v terénu.
Výsledkem práce bude soupis lokalit výskytu skal ve studované oblasti, který nalezne uplatnění např. i jako turistický průvodce. Téma je možné zadat i vícekrát v závislosti na zvoleném území (a podle toho práci pojmenovat).
Blanka Pechačová, BlanulePechacova@seznam.cz
Realizace rozhovorů s osobami (českými občany/bývalými českými občany), které mají zkušenosti se životem za hranicemi, a jejich analýza. Možno zaměřit studii obecně (zkušenosti s migrací, jak a proč odešli do té které země, zda a proč se rozhodli se (ne)vrátit atd.) nebo úžeji (jak migrace ovlivnila jejich profesní kariéru a přístup k zaměstnání, jak ovlivnila jejich rodinné a/nebo přátelské vazby, intenzita a způsob udržování kontaktu přes hranice ad.) Nejlépe zaměřit se na poměrně úzce vymezenou skupinu migrantů - příklady: 1) emigranti z období 1948-1989; 2) lidé, kteří šli do zahraničí za (krátkodobým) vysokoškolským studiem (např. v rámci programu Erasmus); 3) osoby, které odešly (alespoň na přechodnou dobu) pracovat po vstupu ČR do EU (2004) do Británie nebo Švédska (země, které otevřely své pracovní trhy rovnou); 4) čeští lékaři, kteří po r. 2004 odešli (alespoň přechodně) pracovat v jiné zemi EU atd. Student se bude pravděpodobně dotazovat osob, které se ze zahraničí vrátily, které najde skrz osobní kontakty, popř. inzerát apod. Má-li ale možnost ptát se i osob žijících v současnosti v zahraničí, je to samozřejmě také vítáno. S volbou zaměření a sháněním osob s migrační zkušeností ráda poradím.
Kristýna Janurová, kristyna.janurova@natur.cuni.cz, KSGRR
Je možné se zaměřit pouze na jedno téma/problém - např. financování revitalizace sídlišť (Jak se proměnil vzhled obce/města?), podpora volnočasových aktivit (dětská hřiště apod.), projekty z ochrany životního prostředí, projekty na podporu zaměstnanosti.
Lenka Hellebrandová, lenka.hell@gmail.com / lenka.hellebrandova@natur.cuni.cz, KSGRR
V současné době jsou velmi populární tzv. typické nebo tradiční výrobky, potraviny a pokrmy. Za označením "typický" nebo "tradiční" se však může schovávat leccos. Pusťte se do stopování "tradičního" produktu ze svého regionu a pokuste se vypátrat, jak s regionem skutečně souvisí a zda popis nebo obraz, pod jsou prezentovány, odpovídá skutečnosti.
Můžete se vydat po stopách jednoho produktu (můžete začít například tím, že se zeptáte místních obyvatel, co považují za typický výrobek pro region, nebo se můžete podívat na webové stránky svého regionu a zjistit, jakým výrobkem se "pyšní"). Můžete ale sledovat také celou skupinu produktů - například tak, že se zaměříte na "tradiční menu" v místních restauracích a zkusíte zjistit něco o jednotlivých surovinách nebo položkách v menu.
Před zahájením pátrání si stanovte otázky, na které budete hledat odpovědi. Zde je několik navržených otázek:
Magdalena Fialová, magdalena.kaskova@natur.cuni.cz, KSGRR
Student(ka) si sám zvolí charakteristiky, podle kterých zvolí nejvýznamnější střediska svého kraje. Následně bude analyzovat dopravní dostupnost těchto center z ostatních oblastí kraje. Podle převládající spádovosti vytvoří dopravně-obslužné regiony a v rámci nich vytvoří izochrony dostupnosti. Cílem je identfikovat dopravní možnosti v kraji a vymez oblasti špatně dostupné, které jsou potenciálně ohroženy dopravní exkluzí.
Václav Jaroš, jaros2@natur.cuni.cz, KSGRR
Spokojenost člověka se svým bydlištěm má zásadní vliv na jeho spokojenost se životem. Spokojenost s bydlištěm je obvykle průmětem kvality samotného bydlení s okolním prostředím a individuálních vlastností člověka (např. jeho preferencemi ovlivněnými věkem či vzděláním). Cílem práce je formou dotazníkového šetření objasnit, (1) jak jsou obyvatelé vybrané lokality spokojeni se svým bydlištěm a jeho okolím, a (2) jak výše uvedené faktory spokojenost obyvatel ovlivňují.
Otakar Bursa, otakar.bursa@natur.cuni.cz , KSGRR
Autor práce se zaměří na proces utváření, navrhování, konstituování obecního znaku. Pokusí se o zjištění míry porozumění znaku obyvateli obce, kterou reprezentuje a to, jako roli obecní znak v obci hraje, zda je reprezentativní (využívají ho např. místní fotbalisté, je na "vítající" obecní ceduli před obcí,...), zda je považován představenstvem obce i jejími obyvateli považován za důležitý či nedůležitý pro život v obci a proč.
Miroslav Šifta, miroslav.sifta@natur.cuni.cz, KSGRR
Cílem by mělo být odhalení a zhodnocení možných lokálních faktorů, které mohou přispívat k pravicově extremistickým tendencím ve zkoumané lokalitě (město/region). Práce je vhodná pro studenty z lokalit /regionů s vyšší podporou krajní pravice nebo s vyšším výskytem akcí s extremistickým podtextem (demonstrace, koncerty apod.)
Luděk Fráně, frane@natur.cuni.cz, KSGRR
Cílem by mělo být zkoumání přínosu vybraného euroregionu pro rozvoj území a zhodnocení významu euroregionu pro navazování přeshraničních kontaktů mezi lidmi. V práci by student/-ka zkoumal/-a, zda dochází ke zintenzivnění přeshraničních kontaktů, jaké instituce se do spolupráce zapojují, jaké projekty a s jakými přínosy jsou přeshraničně realizovány.
Luděk Fráně, frane@natur.cuni.cz, KSGRR
Problematika výskytu infekce HIV je velmi soudobé a populární téma. Infekce je ve světě nerovnoměrně rozvinuta a v každé geografické oblasti má jiné determinanty a sama determinuje tamní společnost jiným způsobem. Práce by se měla zaměřit na charakteristiku vývoje infekce v regionu, který si řešitel sám vybere, měly by být zohledněny faktory, které způsobují odlišné šíření infekce oproti ostatním regionům světa. Práce by měla zahrnovat jak historii šíření infekce HIV ve vybraném regionu, tak soudobou situaci.
Jako relevantní zdroje dat je lze použít data z organizace UNAIDS, WHO, WorldBank a národních statistik. Získaná data je možné statisticky (epidemiologicky) zpracovávat a vizualizovat pomocí GIS.
Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR
V současné době představují média jeden z hlavních zdrojů informací, které jsou většinou nové a relevantní. Můžeme se však občas setkat i s případy, ve kterých média podávají informace neúplné či nepřesné, případně i zcela chybné. Na druhé straně záleží i na rozlišovací schopnosti příjemce, jak s těmito informacemi bude pracovat dále. Práce by se měla zaměřovat na to, jaký postoj média vůči problematice HIV/AIDS zaujímají a zároveň se snažit ověřit srozumitelnost těchto informací u jejich příjemců.
Jako vhodnou metodu je lze zde použít dotazníkového šetření, které by zjišťovalo srozumitelnost předávaných informací. Řešitel by měl zároveň vhodným způsobem zjišťovat inklinaci daného zdroje k prezentaci problematiky HIV/AIDS.
Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR
Dnešní uvolněná společnost akceptuje odlišnou sexuální preferenci/orientaci zcela jinak nežli tomu bylo v minulosti. Tato skutečnost dává možnost zaměřit se na některé znaky těchto subpopulací (gayů a leseb), které by dříve nemohly být tak snadno zkoumány. Řešitel by se v této práci měl zaobírat otázkami jako: „Jsou promiskuitnější homosexuálové nebo heterosexuálové?“, „Co znamená promiskuita pro heterosexuály a co pro homosexuály?“ Cílem práce je zjistit, zda se budou vyskytovat rozdíly mezi těmito dvěma skupinami a to zejména v oblasti sexuálně rizikového chování.
Za vhodnou metodu je lze považovat dotazníkové šetření a statistickou analýzu dat těchto výsledků.
Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR
Existují znaky, díky kterým by bylo lze předpovídat sexuální chování? Je možné, že muži, kteří jsou svalnatější, jsou pro ženy či muže atraktivnější, a tudíž mají větší potenciál k vyššímu počtu sexuálních partnerek/partnerů? Řešitel práce by se měl zaměřit na to, zda některé somatické (tělesné) znaky jsou v určité závislosti se sexuálním chováním. Může mít například somatotyp člověka vliv na jeho sexuální chování? Řešitel práce si sám může vybrat, které charakteristiky by chtěl zjišťovat, čemuž by však mělo předcházet studium adekvátní literatury k tématu.
Vhodnými metodami je kombinace dotazníkového šetření (pro zjištění sexuálního chování) a měření tělesných znaků (např. váha, výška, obvod hlavy atd.).
Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR
Infekce HIV se ve světě vyskytuje už několik desetiletí a zasáhla do životů několika generací. Existují však skutečné rozdíly ve vnímání této problematiky? Považují lidé, kteří vyrůstali v 80. letech, kdy se HIV objevilo, tento fenomén za něco jiného než populace vyrůstající v 70. či 90. letech a jak na tento fenomén nahlížejí ti, kteří vyrůstají v současné době? Řešitel by měl ověřit, zda existují mezigenerační rozdíly ve vnímání infekce HIV, či zda čas a postupný vývoj informací o této infekci jednotlivé tyto případné rozdíly zahlazuje. Řešitel však práci může pojmout i tak, že bude zjišťovat tehdejší vnímání tohoto fenoménu. V tomto případě by postupoval tak, že by zjišťoval, jak osoby vnímaly infekci HIV v určitém věkovém rozmezí např. 15-20 let. Vhodnou metodou je dotazníkové šetření, jehož výsledky budou statisticky zhodnoceny.
Jan Carlos Sekera, jan.carlos.sekera@natur.cuni.cz, KSGRR