Jednotlivé materiály získáte kliknutím na název příspěvku (modrým písmem).
Online přednáška prof. RNDr. Petra Pavlínka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK a University of Nebraska at Omaha pro Diplomatickou akademii MZV proběhla 1. února 2021.
Rozhovor pro Seznam zprávy s demografkou prof. Dagmar Dzúrovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Poválečná sídliště představují v postsocialistických zemích důležitou součást bytového fondu a jejich vývoj v posledních desetiletích se často diskutuje. Přesto, i přes relativně bohaté výzkumné důkazy založené na případových studiích, systematický a komplexní výzkum sídlišť v konkrétních zemích nebo regionech chybí. Tento projekt si klade za cíl přinést nové empirické znalosti o sídlištích v českých městech za pomoci komparativní perspektivy a kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod.
V průměru ztratí Evropané, kteří zemřou v souvislosti s covidem-19, deset let života. Většina z nich ale nepatří mezi „průměrně zdravou populaci“, dá se namítnout. Demografky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková výpočet očistily a zemřelé přesunuly do nejrizikovější kategorie. Pořád jde o ale roky života… O kolik let přichází čtyřicátník, který zemře na covid-19? A kolik ztratí osmdesátiletý člověk?
Přemysl Štych
Pozvání do čtvrtého (v online prostředí druhého) diskusního panelu přijali zatím (bez titulů) viroložka Ruth Tachezy, imunolog Karel Drbal, molekulární bioložka Zdena Palková, biochemik Jan Konvalinka a demografky Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková Tesárková. Moderuje Jan Černý. Stream se uskuteční paralelně na YouTube kanálu a na Facebooku PřF UK.
Česká televize vrací mimořádné vysílání pořadu Země v nouzi. Debatu odborníků moderoval vědecký redaktor Daniel Stach. Podtitul pořadu zní: pandemie pokračuje – jak teď a kudy dál? Se svými hosty probral, jak na covid-19 reaguje lidský imunitní systém, jak se koronaviru dokážeme bránit, nebo jak současnou situaci co nejlépe psychicky zvládnout. Mezi hosty byla např. prof. Dagmara Dzúrová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.
Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.
Politici ve středovýchodní Evropě jsou schopni nabídnout až absurdní částky ve formě investičních pobídek, aniž by přemýšleli nad dlouhodobým ekonomickým dopadem, říká ekonomický geograf Petr Pavlínek. V rozhovoru s Pavlem Štruncem Pavlínek také odhaluje výsledky svého dlouhodobého výzkumu a popisuje vyjednávací praktiky manažerů z Asie. Podívejte se na rozhovor.
Rozhovor s účastníky mezinárodní geografické olympiády (EGEO). Čas: 1:51:42.
Prof. Bohumír Janský v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou.
Dějiny meteorologie v českých zemích v pořadu Historie.cs, ve kterém vystoupil dr. Miloslav Müller katedry fyzické geografie a geoekologie.
Pracoviště: sídlo Městského úřadu Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí 194, 254 01 Jílové u Prahy
Pracovní poměr: na dobu neurčitou, 3 měsíční zkušební doba
Předpokládaný termín nástupu: co nejdříve, případně dle dohody
Rozhovor s prof. Bohumírem Janským, objevitelem pramene Amazonky a hydrologem z Přírodovědecké fakulty UK, na velmi aktuální téma – sucho.
Dr. Jiří Martínek vystoupil ve svém již tradičním historickém okénku ve středu 29. 4. 200 v pořadu Sama doma na ČT 1 a hovořil o velkých světových pandemiích: moru, cholery, španělské chřipky aj.
Zde se dočtete vybrané aktuality o pandemii onemocnění COVID-19.
V časopise Geografie vychází nový článek na téma šíření pandemie COVID-19 napříč geografickými i sociálními hranicemi tázající se, zda mu dokážeme čelit. V době běžící pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě reflektují autoři příspěvku Dagmar Dzúrová a Jan Jarolímek realitu ke dni 26. března 2020.
Due to numerous idiosyncratic features, a profound variety in the level of development and in the nature of regional innovation systems is often acknowledged. This paper has aimed to contribute to existing research by unraveling mutual relationships among knowledge bases, R&D structure and innovation performance of European regions. Our analysis showed that the differences among the European regions in their prevailing knowledge base and in the absolute and relative sizes of key segments of R&D systems are systematic and mutually interwoven. Generally, advanced regions are often typified by the lowest share of synthetic knowledge base and either by a dominance of the private R&D or by a relatively balanced structure between private and public R&D, while the opposite holds for lagging regions.