Přihlášení studenta
Přihlášení | Registrace

Geografové ve veřejném prostoru

Zde najdete vystoupení odborníků z Geografické sekce PřF UK v médiích, zajímavé rozhovory, články či události

Jednotlivé materiály získáte kliknutím na název příspěvku (modrým písmem). 

Stát se chová jakoby nepotřeboval funkční města, říká šéf pražských plánovačů Boháč

Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.

Interview ČT 24 - Bohumír Janský, geograf a hydrolog

Podrobný rozhovor s osobností, která má co říct. Jeden moderátor, jeden host, jedna perspektiva.

Albertovští geografové zvou na své dny

„Jsme rádi, že v tomto roce už zase můžeme příchozí pozvat přímo do učeben, muzeí a do terénu,“ říká Jakub Jelen, organizátor Dnů geografie. Na celorepublikovou akci konanou pod hlavičkou České geografické společnosti, jenž proběhne od 14. do 16. listopadu 2022, zvou i naši – albertovští geografové.

Patříme k „jestřábům“ pomoci Ukrajině. A může se nám to vrátit, říká expert

Hostem Ptám se já byl politický geograf dr. Libor Jelen z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Nová výstava lidem přiblíží sociální vývoj a rozvoj pražských předměstí

Společenský vývoj pražských předměstí v průběhu dvou staletí přiblíží výstava, která začne v pondělí v Národní technické knihovně (NTK) v Praze.

Mladí geografové soutěžili i v měření Vyšehradských sadů

Přírodovědecká fakulta UK se po dvouleté covidové pauze dočkala prezenční formy celorepublikového finále Zeměpisné olympiády. Zároveň proběhla soutěž O nejlepší mapu na geografické téma, jejímž tradičním vyhlašovatelem je Česká kartografická společnost. Letos se psal už 24. ročník olympiády, klání se konala od 28. do 29. dubna 2022.  

V Zeměpisné olympiádě zvítězila gymnazistka z Plzně

Na konci dubna se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnilo finále Zeměpisné olympiády. Po více než 10 letech se na prvním místě v kategorii D (střední školy) umístila dívka – Milena Šebková z Církevního gymnázia Plzeň.

Vývoj uprchlické krize 

V pořadu Studio 6 vystoupil prof. Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Tématem jeho rozhovoru byla aktuální uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Jiří Tomeš z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje o aktuální situaci na Ukrajině pro slovenskou televizi TA3

Dlhodobo sa hovorí o tom, že Ukrajina je pre Rusko kľúčovým územím. Či už politicky, geograficky alebo hospodársky. O tom, prečo tomu tak je a ako sa to v praxi prejavuje, sme sa rozprávali s Jiřím Tomešom, politickým a regionálnym geografom z Prírodovedeckej fakulty Karlovej univerzity v Prahe.

S Ruskem už si nikdo nebude chtít špinit ruce, říká politický geograf, který invazi předvídal 

Válka na Ukrajině je pro Rusko destruktivní, absolutně se zdiskreditovalo. Snad Vladimir Putin nezešílel natolik, aby použil jaderné tlačítko, říká politický geograf Libor Jelen, který jako jeden z mála odborníků invazi správně predikoval. Po Ukrajině by bylo na řadě Moldavsko a Gruzie, na státy NATO by si netroufl, myslí si.

Zmizelá krajina kolem Vltavy. Vědci zmapovali proměnu řeky a okolí po stavbě přehrad

Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy vytvořili ucelený informační systém o řece Vltavě, ve kterém popisují proměny řeky od pramene až po soutok s Berounkou na okraji Prahy. Chtěli zjistit, jak řeku a okolní krajinu proměnila výstavba vltavské kaskády. Výsledky bádání představují na výstavě Vltava - proměny historické krajiny. Návštěvníci uvidí nejen mapy, fotky a pohlednice, ale i virtuální 3D model.

Hospodářské noviny: Loni zemřelo nejvíce lidí od roku 1945. Některým úmrtím šlo předejít, říká demografka

Nejčastější příčinou smrti byla v Česku v minulém roce nemoc covid-19. Stála zhruba za pětinou z celkového počtu 140 tisíc úmrtí, což bylo nejvíce od konce druhé světové války. Podle demografky Dagmar Dzúrové na to mělo vliv špatné řízení epidemie. „Nařízení byla z většiny vedena politickou shodou, nikoliv odbornou,“ říká v rozhovoru s HN vědkyně, která je nyní členkou poradního týmu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). A odhaduje, že pandemie loni Čechy připravila v souhrnu o 263 tisíc let života.

Putin chce zabezpečit Rusko. Vměšuje se do cizí země. Odborníci se neshodnou

O co jde ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi? A hrozí opravdu invaze na Ukrajinu? O tom debatovali politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a redaktor zahraniční redakce Novinky.cz Alex Švamberk.

Aktualně.cz, Přes třicet tisíc nad normál. Na covid zemřelo víc lidí, než se uvádí, říkají experti 

"Zatímco loni se na celkovém počtu úmrtí covid podílel z devíti procent, v roce 2021 už to bylo kolem 17 procent," upozorňuje demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace Dagmar Dzúrová.

dr. Dana Fialová na vlnách Českého rozhlasu v pořadu Odpolední Plus 

Dr. Dana Fialová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje hovořila v pořadu Odpolední Plus Českého rozhlasu o chataření a chalupaření v době pandemie covidu. Rozhovor najdete v čase 16:09 – 16:16.  

Zachraň Zeměpis podcast #7 - Jakub Jelen - Zeměpisná olympiáda 2

V sedmém dílu podcastu Zachraň Zeměpis byl již podruhé naším hostem dr. Jakub Jelen, hlavní organizační garant Zeměpisné olympiády z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Právě ZO byla hlavním tématem našeho rozhovoru. Řeč byla o letošním ročníku, o novinkách, které pro nás organizační tým připravil, ale samozřejmě jsme probrali i minulý ročník Zeměpisné olympiády.

Zdravotnický deník, Členka MeSES: ČR měla zůstat ve stavu nouze, současná opatření jsou jen na deltu

Hospodářské noviny, Opatření jsou nastavená jen na deltu. Omikron ale zatíží celou společnost, varuje členka MeSES

Epicentrum: Demografka Dzúrová o pandemii. V čem jsme horší než loni a co s nakaženými dětmi?

V pořadu Nedej se! (K)rušné hory na ČT2 vystoupila dr. Dana Fialová

Krušnohorská hornická krajina byla v roce 2019 zaregistrována jako památka světového dědictví UNESCO. To přináší celému regionu nejen mnoho nových příležitostí, ale také výzev, zvláště pokud jde o masový turismus.
V pořadu Nedej se! (K)rušné hory na ČT2 vystoupila v polovině prosince dr. Dana Fialová z PřF UK v Praze.
(stopáže 6:06, 10:44, 16:01 a 19:04) – doporučujeme však zhlédnout celou reportáž

Život a zdraví v českých zemích

Velký rozhovor s prof. Dagmar Dzúrovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje v časopise Forum: magazín Univerzity Karlovy na téma "Život a zdraví v českých zemích".

Bohumír Janský: Velel jsem peruánským důstojníkům

Peru se stalo cílem jeho expedic několikrát, poprvé tam vyrazil před čtvrtstoletím. Se svým týmem posléze dokázal, kde skutečně pramení Amazonka. Peruánská vláda mu za to udělila nejvyšší vyznamenání a šlechtický titul. Profesor Bohumír Janský (69) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ale rozpovídal i o suchu v Česku.

Vystoupení prof. Drbohlava na téma uprchlická krize v Evropě

V pátek 18. července 2021 vystoupil v pořadu Studio ČT24 prof. Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na téma Uprchlická situace v Evropě. Záznam je možné shlédnout zde (stopáž 9:45).

Chataření a chalupaření zažívá kvůli pandemii novou éru, říká sociální geografka

Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.

Geograf musí mít komplexní myšlení, umět od všeho kousek

„Geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností i vytvářet mapy,“ říká Jakub Jelen, středoškolský i vysokoškolský pedagog. A kromě toho také PR koordinátor a především organizační garant Zeměpisné olympiády, tedy soutěže pro žáky základních škol a středoškoláky. Jejím tradičním spoluorganizátorem je rovněž Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, na níž Jelen rovněž působí.

Rusové ztrácejí krok se světem, struktura jejich ekonomiky je zoufalá, říká geograf Bičík

Ruská pozice na globálním poli v posledním půlstoletí výrazně zeslábla z pohledu politického i ekonomického, dokládá na konkrétních datech geograf Ivan Bičík. Podle něj to ale Rusům nebrání v tom stále vidět oblast bývalého Sovětského svazu i někdejší satelity ve východní Evropě jako území, na která „mají nárok“.

Tolik obětí covidu nikdo nečekal. Letos bude ještě víc úmrtí než loni, říká Dzúrová

30 tisíc obětí koronaviru nikdo nečekal, to číslo je nesmírně vysoké, takhle se umíralo na infekční nemoci za první republiky, říká demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. Když jsme viděli, jak je ministerstvo zdravotnictví zoufalé, jako MeSES jsme chtěli přiložit ruku k dílu, dělali jsme to dobrovolně, nevím, co je pravým důvodem ukončení spolupráce, dodává.

Publikačně zvládám. Ale spím jen tři hodiny denně

České vědkyně se na tom, že pandemie ostře odhaluje nedostatky nastavení celého systému, jakým věda a výzkum u nás funguje, shodují. Ať už jde o zaměstnávání na krátkodobé smlouvy, dlouhodobé podfinancování vědců a vědkyň, systém grantů s jedinou roční uzávěrkou, nebo o systémové znevýhodnění pečujících osob, převážně žen. Přinášíme obsáhlou anketu se sedmi českými vědkyněmi a akademičkami o tom, jak zvládají svou práci při pandemických omezeních. Tentokrát odpovídá Klára Hulíková Tesárková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Komentář: Už pět let jsme anglicky Czechia, stát to ale bojkotuje

V květnu uplynulo pět let od vládního usnesení a následného nahlášení překladů našeho krátkého jména Česko do OSN.

prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D.: Krátké jméno naší země: podceňovaná součást české státnosti

Online přednáška prof. RNDr. Petra Pavlínka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK a University of Nebraska at Omaha pro Diplomatickou akademii MZV proběhla 1. února 2021.

Dopady pandemie můžou mít stejně obětí jako přímo covid-19

Rozhovor pro Seznam zprávy s demografkou prof. Dagmar Dzúrovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Historie a budoucnost českých sídlišť

Poválečná sídliště představují v postsocialistických zemích důležitou součást bytového fondu a jejich vývoj v posledních desetiletích se často diskutuje. Přesto, i přes relativně bohaté výzkumné důkazy založené na případových studiích, systematický a komplexní výzkum sídlišť v konkrétních zemích nebo regionech chybí. Tento projekt si klade za cíl přinést nové empirické znalosti o sídlištích v českých městech za pomoci komparativní perspektivy a kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod.

„Stejně by brzo umřeli“. Demografky výpočtem ztracených let vyvracejí heslo „zlehčovačů“ pandemie

V průměru ztratí Evropané, kteří zemřou v souvislosti s covidem-19, deset let života. Většina z nich ale nepatří mezi „průměrně zdravou populaci“, dá se namítnout. Demografky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková výpočet očistily a zemřelé přesunuly do nejrizikovější kategorie. Pořád jde o ale roky života… O kolik let přichází čtyřicátník, který zemře na covid-19? A kolik ztratí osmdesátiletý člověk?

Shůry! Pohled na Zemi očima družice

Přemysl Štych

Jak vypadá hurikán zblízka a z oběžné dráhy? Víte, že průkopníci leteckého snímkování byli holubi? Jak ubývá ledovců a pralesů? Jak proměnil COVID vzhled a fungování Země? Ukážeme si základní principy družicového průzkumu, povíme si, kde hledat volně stažitelná satelitní data a jak z nich vytvořit opravdový družicový snímek – například v infračerveném spektru. A dozvíte se, že ESA vyrábí právě teď digitální dvojče naší planety!

4. DISKUZNÍ (ON-LINE) PANEL: Vědci v centru boje s COVID-19: úspěchy, výzvy, problémy

Pozvání do čtvrtého (v online prostředí druhého) diskusního panelu přijali zatím (bez titulů) viroložka Ruth Tachezy, imunolog Karel Drbal, molekulární bioložka Zdena Palková, biochemik Jan Konvalinka a demografky Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková Tesárková. Moderuje Jan Černý. Stream se uskuteční paralelně na YouTube kanálu a na Facebooku PřF UK.

Výzva panelistů 3. diskusního fóra Přírodovědecké fakulty UK

Země v nouzi s Danielem Stachem

Česká televize vrací mimořádné vysílání pořadu Země v nouzi. Debatu odborníků moderoval vědecký redaktor Daniel Stach. Podtitul pořadu zní: pandemie pokračuje – jak teď a kudy dál? Se svými hosty probral, jak na covid-19 reaguje lidský imunitní systém, jak se koronaviru dokážeme bránit, nebo jak současnou situaci co nejlépe psychicky zvládnout. Mezi hosty byla např. prof. Dagmara Dzúrová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. 

Neopakujme podruhé stejné chyby

Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.

Výrazný útlum autovýroby v Česku nehrozí. Automobilky budou mít dost času se připravit na nové technologie

Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.

Česko vydírají zahraniční firmy, závod ke dnu začal už v 90. letech, říká ekonomický geograf Pavlínek

Politici ve středovýchodní Evropě jsou schopni nabídnout až absurdní částky ve formě investičních pobídek, aniž by přemýšleli nad dlouhodobým ekonomickým dopadem, říká ekonomický geograf Petr Pavlínek. V rozhovoru s Pavlem Štruncem Pavlínek také odhaluje výsledky svého dlouhodobého výzkumu a popisuje vyjednávací praktiky manažerů z Asie. Podívejte se na rozhovor.

Účastníci mezinárodní olympiády EGEO ve vysílání Studia 6

Rozhovor s účastníky mezinárodní geografické olympiády (EGEO). Čas: 1:51:42. 

Zažíváme nejhorší sucho za 500 let!

Prof. Bohumír Janský v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou.

Jasno, tu a tam vichřice. Jak u nás na obloze bylo, je a bude?

Dějiny meteorologie v českých zemích v pořadu Historie.cs, ve kterém vystoupil dr. Miloslav Müller katedry fyzické geografie a geoekologie.

Město Jílové u Prahy vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa Referent/referentka pro řízení a koordinaci odpadového hospodářství do Odboru technického zabezpečení města

Pracoviště: sídlo Městského úřadu Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí 194, 254 01 Jílové u Prahy
Pracovní poměr: na dobu neurčitou, 3 měsíční zkušební doba
Předpokládaný termín nástupu: co nejdříve, případně dle dohody

Nebýt staveb našich předků, boj se suchem jsme už prohráli, říká hydrolog

Rozhovor s prof. Bohumírem Janským, objevitelem pramene Amazonky a hydrologem z Přírodovědecké fakulty UK, na velmi aktuální téma  – sucho.

Historické okénko

Dr. Jiří Martínek vystoupil ve svém již tradičním historickém okénku ve středu 29. 4. 200 v pořadu Sama doma na ČT 1 a hovořil o velkých světových pandemiích: moru, cholery, španělské chřipky aj.

Aktuální informace o koronaviru

Zde se dočtete vybrané aktuality o pandemii onemocnění COVID-19.

Článek prof. Dzúrové a dr. Jarolímka k tématu COVID-19 v časopisu Geografie

V časopise Geografie vychází nový článek na téma šíření pandemie COVID-19 napříč geografickými i sociálními hranicemi tázající se, zda mu dokážeme čelit. V době běžící pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě reflektují autoři příspěvku Dagmar Dzúrová a Jan Jarolímek realitu ke dni 26. března 2020.

Rozhovor s doc. Jiřím Blažkem

Due to numerous idiosyncratic features, a profound variety in the level of development and in the nature of regional innovation systems is often acknowledged. This paper has aimed to contribute to existing research by unraveling mutual relationships among knowledge bases, R&D structure and innovation performance of European regions. Our analysis showed that the differences among the European regions in their prevailing knowledge base and in the absolute and relative sizes of key segments of R&D systems are systematic and mutually interwoven. Generally, advanced regions are often typified by the lowest share of synthetic knowledge base and either by a dominance of the private R&D or by a relatively balanced structure between private and public R&D, while the opposite holds for lagging regions.